Kambodža
„Mír začíná krokem každého z nás. Zázrak není chodit po vodě či ohni. Pravý zázrak je chodit po Zemi. Milovat znamená rozumět. Kde není porozumění, není láska.“
Thích Nhất Hạnh
Snažme se lépe porozumět situaci v Kambodži a na základě toho dále směřovat naše rozhodnutí. Kambodža je považována za nejchudší zemi jihovýchodní Asie a jednu z nejsužovanějších zemí na světě. Kromě podvýživy či politické nesvobody trápí místní obyvatele velké problémy, které pramení z velmi kruté a poměrně nedávné minulosti této země. V 70. letech bylo vyvražděno veškeré vzdělané obyvatelstvo této země a lidé byli popravováni např. i za to, že nosili brýle nebo měli moc hladké ruce. Krutovláda Rudých Khmerů trvala necelé čtyři roky a za tuto dobu zahynulo přes dva milióny Kambodžanů. Pol Potovi (vůdci Rudých Khmerů) se podařilo systematicky proměnit Kambodžu ve vyhlazovací tábor a spáchat na svém vlastním národu genocidu, která v dějinách lidstva nemá obdoby. Následkům tohoto smutného období čelí Kambodža naneštěstí dodnes.
Základní informace
o Kambodži
Kambodža je země, která se nachází v jihovýchodní Asii. Sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem. Kambodžské království vzniklo 9. 11. 1953 nezávislostí na Francii. Státním zřízením je v Kambodži konstituční monarchie. Od roku 2004 zde vládne král jménem Norodom Sihamoni, který několik let studoval a pobýval v Praze, takže jako jediný monarcha na světě hovoří plynně česky. Hlavním městem Kambodži je Phnom Penh a odtud směrem na sever země se nachází nejstarší náboženský komplex na světě Angkor Wat.
Kambodžské království má rozlohu 181 035 km² podle údajů OSN z roku 2006 má 13, 7 milionů obyvatel. Úředním jazykem je khmerština, kterou lze označit za „vzdáleného bratrance“ vietnamštiny. Není možné přesněji určit, kdy se tyto dva jazyky oddělily. Kambodža leží mezi 10. stupněm a 15. stupněm severní šířky v tropickém monzunovém pásmu. Monzuny dělí rok do dvou značně rozdílných období. Většinou už od dubna vane jihozápadní monzun, který přináší z Indického oceánu bohaté dešťové srážky a zhruba do října panuje v zemi období dešťů. V zimních měsících se vítr obrací a vane ze severovýchodu, ze Sibiře a přes čínský pevninský masiv. Nastává období sucha.
Etničtí Khmerové tradičně žijí v rozšířených rodinách a jejich vesnice jsou organizovány podobně jako vesnice obyvatel Číny či Vietnamu. Souvisí to se způsobem zemědělství, které praktikují. Státním a dynastickým náboženstvím v Kambodži byl nejprve téměř tisíc let brahmánismus, který začal pronikat do Indočíny od 1. století n. l. Následoval ho hinduismus, který se z brahmánismu vyvinul. Záhy sem pronikl i buddhismus, ale intenzivněji se začal šířit teprve od 11. století. Dnes je buddhismus v Kambodži státním náboženstvím, ale každodenní život khmerského obyvatelstva, obzvláště na venkově, je velmi silně ovlivněn animistickými kulty, které jsou nedílnou součástí tradičního způsobu života v této zemi.
Kambodžský systém
vzdělávání
Přestože kambodžská ústava nyní garantuje bezplatné devítileté vzdělávání a univerzální právo na základní vzdělání, je vzdělání dětí v Kambodži stále velkým problémem a gramotnost všeobecně velmi nízká. Do této situace se Kambodža dostala kvůli dlouhým rokům války a nepokojů, které vyvrcholily v letech 1975-1979 řáděním Rudých Khmerů. V této době bylo vyvražděno více než 2 miliony (zhruba čtvrtina tehdejší populace) obyvatel. Pol Potův režim systematicky likvidoval veškerou inteligenci. V roce 1991 zůstalo naživu pouze 36 studentů a 2 profesoři Royal Univerzity v Phnom Penh.
V současné době chudé děti navštěvují školu nejčastěji jen na prvním stupni, tedy do šestého ročníku. Základní výuka na prvním stupni probíhá tak, že studenti chodí do školy na 4 hodiny každý den mimo čtvrtka a neděle a každý týden se mění čas, kdy chodí do školy. Jeden týden se učí od 7:00 do 11:00 a druhý týden se učí od 13:00 do 17:00. Nejméně 15% dětí do školy ale vůbec nenastoupí, protože musí pomáhat rodičum na polích. Dalším důvodem, proč děti nestudují, je absence hromadné dopravy, kdy děti musí často ujít mnoho kilometrů, aby se do školy vůbec dostaly. Ve většině vesnic školy stále nejsou. Sekundární vzdělání (další tři roky) již absolvuje asi jen 25% ročníku.
