Jeden starý muž se kdysi vydal na večerní procházku po mořském břehu.
Byl odliv a moře vyplavilo bezpočet velikých hvězdic, které zůstaly rozesety po celé pláži.
Vtom si stařec všiml chlapce, který na břehu sbíral hvězdice z písku a vracel je zpátky do moře.
„Proč to děláš?“ zeptal se ho.
„Příliv bude až ráno,“ odvětil chlapec. „Hvězdice by uschly.“
„Jen se podívej, kolik jich tu je,“ mávl starý muž rukou směrem k obzoru. „Ani kdybys sbíral celou noc, všechny nezachráníš. Myslíš, že to, co děláš, má nějaký smysl?“
Chlapec zamyšleně pohlédl na hvězdici, kterou právě držel v ruce. „Myslím, že zrovna pro tuhle to smysl má…“
Podle J. D. Bauma